Daň z příjmu fyzických osob patří mezi nejčastější povinnosti, se kterými se lidé i podnikatelé každý rok potkávají. Přesto se v praxi opakuje stejný problém: různé druhy příjmů, paušály, odpočty a slevy často vytvářejí z výpočtu nepřehlednou skládačku. V tomto článku proto projdeme celý postup krok za krokem. Podle aktuální legislativy, na reálném (byť fiktivním) příkladu poplatníka, včetně přehledných tabulek. Díky tomu jasně uvidíte, jak se jednotlivé položky propsaly do výsledné daně a proč může mít správně nastavený výpočet zásadní dopad na celkovou daňovou povinnost.
Co je daň z příjmů fyzických osob?
Daň z příjmů fyzických osob je přímá daň, kterou stát vybírá z příjmů jednotlivců…tedy zaměstnanců, podnikatelů (OSVČ), pronajímatelů, investorů nebo osob s ostatními příležitostnými příjmy. Spadá pod zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a vypočítává se vždy za celé zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. Praktická otázka mnoha lidí zní: od jaké částky se platí daň z příjmů? Česká legislativa nestanovuje jednotnou minimální hranici příjmu, od které by vznikala povinnost odvádět daň. Rozhodující je až výsledný základ daně, tedy součet jednotlivých dílčích základů daně podle typu příjmu (zaměstnání, podnikání, nájem, kapitálové příjmy, ostatní příjmy) po odečtení výdajů. Teprve z této částky se provádí základ daně – výpočet, který určí konečnou daňovou povinnost.
U většiny poplatníků se daň počítá sazbou 15 %, a pokud roční základ daně překročí limit pro vyšší progresivní sazbu (36násobek průměrné mzdy), tak se nad tuto hranici uplatní sazba 23 %. Pro rok 2025 tento limit činí 1 676 052 Kč a pro rok 2026 je to 1 762 812 Kč. Až po výpočtu daně přichází na řadu slevy na dani a případné daňové zvýhodnění na děti, které mohou výslednou daň významně snížit nebo ji dokonce změnit v daňový bonus. Díky tomu je konečná daňová povinnost vždy individuální a vychází z konkrétní struktury příjmů a odpočtů každého poplatníka.
| TIP NA ČLÁNEK: Zdanění příjmů z pronájmu: Jaké povinnosti máte při krátkodobém a dlouhodobém pronájmu |
Kdo a kdy řeší daň z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů fyzických osob se týká každého, kdo během roku získal zdanitelné příjmy podle zákona o daních z příjmů. Jinou situaci řeší zaměstnanec, jinou OSVČ a jinou lidé s příjmy z nájmu či investic. Přehledně to shrnuje následující rozdělení.
1) Zaměstnanci (když daně řeší zaměstnavatel)
Většina zaměstnanců se s daní setká prostřednictvím zdanění mzdy neboli zdanění výplaty. Zaměstnavatel automaticky:
- sráží zálohy na daň z hrubé mzdy,
- odvádí je finanční správě,
- vede evidenci o slevách a daňovém zvýhodnění,
- a na konci roku může provést roční zúčtování daně.
Roční zúčtování lze provést, pokud zaměstnanec:
- měl po celý rok pouze jednoho zaměstnavatele,
- nebo měl více zaměstnání, ale nikdy se nepřekrývala,
- a zároveň podepsal prohlášení k dani („růžový papír“).
V takovém případě nemusí podávat vlastní daňové přiznání.
2) Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám
Povinnost podat přiznání vzniká, pokud:
- měl současně více zaměstnavatelů,
- střídal zaměstnání během roku a nikdo neudělal roční zúčtování,
- měl příjmy z podnikání, nájmu, investic nebo jiných zdrojů,
- měl příjmy ze zahraničí, které podléhají zdanění v ČR.
3) OSVČ (daňové přiznání vždy)
Podnikatelé podávají přiznání bez výjimky, ať už uplatňují:
- skutečné výdaje,
- paušální výdaje,
- nebo vedou účetnictví.
Výjimkou je pouze vstup do režimu paušální daně, který některým OSVČ nahrazuje standardní daň z příjmů fyzických osob.
4) Pronajímatelé, investoři a ostatní poplatníci
Přiznání musí podat i ti, kdo mají příjmy:
- z nájmu, pokud nespadnou pod osvobození nebo srážkovou daň,
- z kapitálového majetku, pokud se nejedná o příjem již zdaněný srážkou,
- z prodeje majetku, pokud nesplní časový test,
- z příležitostných činností, pokud přesáhnou zákonný limit.
| TIP NA SLUŽBU: Chcete mít příjmy, výdaje i daně pod kontrolou a bez zbytečných starostí? Daňová evidence je ideální řešení pro OSVČ, kteří hledají jednoduchý a efektivní způsob, jak splnit zákonné povinnosti a mít přehled o svém podnikání. |
Druhy příjmů a dílčí základy daně podle ZDP
Zákon o daních z příjmů (ZDP) rozlišuje pět základních druhů příjmů, ze kterých se počítá daň z příjmu. Každý z nich má vlastní pravidla pro výpočet, odlišné možnosti uplatnění výdajů a také jinak vstupuje do výsledného dílčího základu daně. Právě jejich správné rozlišení je klíčové pro pochopení, jaká je daň z příjmu, jak se stanovuje její výše a kdy vzniká povinnost hradit zálohovou daň během roku.
V rámci systému daně v ČR je daň z příjmů fyzických osob (daň z příjmu FO) jednou z nejdůležitějších přímých daní. V praxi odpovídá tomu, co si většina lidí představí pod pojmem daň ze zisku…tedy zdanění skutečného příjmu po odečtení výdajů, odpočtů a slev. Každý typ příjmu však vstupuje do výpočtu jinak.
1) Příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) – zaměstnání
Patří sem mzdy, platy, odměny, podíly na zisku společníků pracujících pro společnost, odměny jednatelů a další podobné příjmy. Dílčí základ daně = hrubá mzda, u níž se výdaje neuplatňují. Daň se obvykle řeší formou zálohové daně, kterou sráží zaměstnavatel.
2) Příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) – podnikání (OSVČ)
Sem spadají příjmy z podnikání, živností, autorské honoráře nebo svobodná povolání. Dílčí základ daně = příjmy – výdaje, které mohou být buď skutečné, nebo paušální. Pro OSVČ představuje tato část často hlavní daň ze zisku, protože přesně odráží výsledek jejich podnikání.
3) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)
Patří sem úroky, podíly na zisku, dividendy nebo výnosy z dluhopisů. Některé příjmy jsou zdaňovány srážkovou daní již při výplatě, jiné musí být zahrnuty do daňového přiznání.
4) Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP)
Týkají se pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí nezahrnutých v obchodním majetku. Lze uplatnit skutečné výdaje nebo paušál 30 % z příjmů.
5) Ostatní příjmy (§ 10 ZDP)
Jednorázové, příležitostné nebo jiné příjmy, které nespadají do předchozích skupin např. prodej movitého majetku, kryptoměn, sběratelských předmětů či příležitostné činnosti nad zákonný limit.
Modelový poplatník, se kterým budeme pracovat
Aby byl výpočet daně z příjmu fyzických osob maximálně srozumitelný, ukážeme si celý postup na konkrétním (i když fiktivním) případu poplatníka Martina Svobody. Vše počítáme pro zdaňovací období 2024 (daňové přiznání podávané v roce 2025) a postupujeme podle aktuálně platného zákona o daních z příjmů.
Poplatník:
- Jméno: Martin Svoboda
- Český daňový rezident
- Ženatý, manželka na rodičovské, vlastní zdanitelné příjmy < 68 000 Kč → nárok na slevu na manželku
- 2 děti (běžné, bez ZTP/P) → nárok na daňové zvýhodnění 1. dítě 15 204 Kč, 2. dítě 22 320 Kč
Příjmy za rok 2024:
- Zaměstnání (§ 6 ZDP)
- Hrubá mzda: 840 000 Kč (70 000 Kč / měsíc)
- Samostatná činnost OSVČ (§ 7 ZDP) – např. IT konzultant
- Příjmy: 900 000 Kč
- Uplatňuje výdajový paušál 60 % (svobodné povolání)
- Nájem bytu (§ 9 ZDP)
- Příjmy z nájmu: 240 000 Kč
- Uplatňuje výdajový paušál 30 %
Nezdanitelné části a odpočty:
- Úroky z hypotéky na vlastní bydlení: 80 000 Kč (v limitu, max. 150/300 tis.)
- Spoření na stáří (penzijko + životko/DIP): 30 000 Kč (v rámci společného limitu 48 000 Kč)
Slevy na dani:
- Základní sleva na poplatníka: 30 840 Kč
- Sleva na vyživovanou manželku: 24 840 Kč
- Daňové zvýhodnění na děti:
- 1. dítě: 15 204 Kč
- 2. dítě: 22 320 Kč
Krok 1–8: Od příjmů k finální daňové povinnosti (výpočet na příkladu Martina)
Výpočet daně z příjmu fyzických osob začíná správným určením zdanitelných příjmů, výdajů a jednotlivých dílčích základů daně. Teprve z těchto údajů zjistíme, kolik je daň z příjmu, a budeme schopni navázat dalšími kroky. Níže najdete postup, tabulku i konkrétní vzorce pro výpočet daně z příjmů, které se v praxi používají.
Krok 1: Sečtení všech zdanitelných příjmů
Martin má tři druhy příjmů podle ZDP:
- § 6 – zaměstnání: 840 000 Kč
- § 7 – podnikání: 900 000 Kč
- § 9 – nájem: 240 000 Kč
Vzorec: Celkové příjmy = Příjem § 6 + Příjem § 7 + Příjem § 9
Po dosazení: 1 980 000 Kč = 840 000 + 900 000 + 240 000
Krok 2: Uplatnění výdajů
Výdaje se uplatňují jen u podnikání a pronájmu:
- § 6 – zaměstnání → výdaje = 0 Kč
- § 7 – OSVČ paušál 60 % → 540 000 Kč
- § 9 – nájem paušál 30 % → 72 000 Kč
Vzorec: Výdaje = Příjem × Paušál
Krok 3: Výpočet dílčích základů daně
Dílčí základ daně se počítá pro každý typ příjmu zvlášť.
Vzorec: Dílčí základ daně = Příjem – Výdaje
| § ZDP | Druh příjmu | Příjem (Kč) | Výdaje (Kč) | Dílčí základ daně (Kč) |
| § 6 | Zaměstnání | 840 000 | 0 | 840 000 |
| § 7 | Podnikání | 900 000 | 540 000 | 360 000 |
| § 9 | Nájem | 240 000 | 72 000 | 168 000 |
Krok 4: Součet dílčích základů daně → základ daně
Součet všech dílčích základů tvoří celkový základ daně.
Vzorec: Základ daně = DZ § 6 + DZ § 7 + DZ § 9
1 368 000 = 840 000 + 360 000 + 168 000
Podle zákona se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
Zde již jde o kulatou částku:
Základ daně = 1 368 000 Kč
Krok 5: Uplatnění nezdanitelných částí základu daně
Nezdanitelné položky snižují základ daně ještě před samotným výpočtem. Martin uplatňuje dvě standardní položky:
- Úroky z hypotéky: 80 000 Kč
- Penzijní spoření / životní pojištění / DIP: 30 000 Kč
| Položka | Částka (Kč) |
| Úroky z hypotéky | 80 000 |
| Penzijko + životko / DIP | 30 000 |
| Celkem nezdanitelné části | 110 000 |
Vzorec: Upravený základ daně = Základ daně – Nezdanitelné části
Po dosazení: 1 258 000 = 1 368 000 – 110 000
Krok 6: Výpočet daně (před slevami)
Daň FO se v ČR počítá dvěma sazbami:
- 15 % – pro část základu daně do limitu 1 582 812 Kč (rok 2024)
- 23 % – pro část nad tento limit
Protože Martinův upravený základ je 1 258 000 Kč, celý spadá do pásma 15 %.
Vzorec: Daň před slevami = Upravený základ × 15 %
Po dosazení: 188 700 = 1 258 000 × 0.15
→ Toto je tzv. hrubá daň (daň před slevami).
Krok 7: Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění
Slevy snižují vypočtenou daň korunou za korunu. Martin uplatňuje:
| Sleva / zvýhodnění | Částka (Kč) |
| Sleva na poplatníka | 30 840 |
| Sleva na manželku | 24 840 |
| Daňové zvýhodnění – 1. dítě | 15 204 |
| Daňové zvýhodnění – 2. dítě | 22 320 |
| Celkem slevy | 93 204 |
Vzorec: Daň po slevách = Daň před slevami – Slevy
Po dosazení: 95 496 = 188 700 – 93 204
→ To je výsledná daňová povinnost Martina Svobody za rok 2024.
Krok 8: Finální daňová povinnost, přeplatek a zálohy
Výsledná daň po slevách: 95 496 Kč
Abychom zjistili skutečný výsledek, odečteme zálohy zaplacené během roku.
Zaplacené zálohy v roce 2024
- Zaměstnání (§ 6): přibližně 90 000 Kč
(zálohová daň sražená zaměstnavatelem) - OSVČ (§ 7): 0 Kč
(Martin neměl povinnost platit zálohy)
Výpočet výsledku: Daň k doplacení = Výsledná daň – zaplacené zálohy
Po dosazení: 5 496 Kč = 95 496 – 90 000
Výsledek: 👉 Martin bude doplácet cca 5 500 Kč.
Zálohy na další rok:
Martin nebude platit žádné zálohy na daň z příjmů, protože zálohová povinnost se posuzuje výhradně podle příjmů z podnikání (§ 7). Do této částky se nepočítají příjmy ze zaměstnání ani příjmy z nájmů.
Speciální část: Paušální daň jako alternativa
Paušální daň je zjednodušený režim pro OSVČ, který nahrazuje klasické daňové přiznání, daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění jednou měsíční platbou. Do paušálního režimu může od roku 2025 vstoupit OSVČ s příjmy z podnikání do 2 milionů Kč, která není plátcem DPH (s výjimkou identifikované osoby), nemá zaměstnance a splňuje další zákonné podmínky.
Jednou z nejdůležitějších podmínek je, že OSVČ nesmí mít příjmy ze zaměstnání, tedy příjmy podle § 6 ZDP, z nichž se odvádí zálohová daň. Pokud je tedy osoba zaměstnaná na HPP nebo DPČ a odvádí se z ní zálohová daň, nemůže do paušální daně vstoupit. Paušální režim je možný pouze tehdy, když má OSVČ výhradně příjmy z podnikání a případně jen vedlejší příjmy, ze kterých se odvádí srážková daň (například DPP do 10 000 Kč měsíčně).
Další podmínkou je limit ostatních příjmů: OSVČ nesmí mít příjmy podle § 8, 9 a 10 ZDP (kapitálové příjmy, pronájem a ostatní příjmy) převyšující 50 000 Kč ročně. Pokud tuto hranici překročí, do paušálního režimu vstoupit nemůže. Paušální daň má tři pásma:
- I. pásmo 8 716 Kč měsíčně,
- II. pásmo 16 745 Kč měsíčně,
- III. pásmo 27 139 Kč měsíčně.
Režim paušální daně je výhodný pro OSVČ s nízkými náklady, jednoduchou strukturou příjmů a bez potřeby uplatňovat velké odpočty či daňové slevy.
V našem modelovém příkladu je navíc zřejmé, že Martin do paušální daně vůbec vstoupit nemůže. Má kombinaci příjmů ze zaměstnání (§ 6) a z pronájmu (§ 9), které samy o sobě účast v paušálním režimu vylučují. Zároveň má i podnikatelské příjmy (§ 7), ale při existenci příjmů ze zaměstnání a nájmu není paušální daň možná. Pro Martina proto nepřipadá paušální režim v úvahu a jednoznačně je pro něj vhodnější klasické daňové přiznání s uplatněním odpočtů a slev.
| TIP NA ČLÁNEK: Daňová evidence: Co to je a kdo ji musí vést? |
Termíny, zálohy a praktické tipy
Daňové přiznání za rok 2025 je nutné podat do 1. 4. 2026, při elektronickém podání je termín do 1. 5. 2026 a pokud přiznání zpracovává daňový poradce, lhůta se prodlužuje do 1. 7. 2026. Daň je splatná ke stejnému datu. Poplatníci by měli také sledovat povinnosti ohledně záloh: pokud je poslední známá daňová povinnost mezi 30 000 a 150 000 Kč, vzniká povinnost hradit pololetní zálohy; nad 150 000 Kč jde o čtvrtletní zálohy. Martin tak od dalšího roku spadá do režimu pololetního zálohování.
Závěrem je dobré upozornit na nejčastější chyby v praxi. Podcenění kombinace různých druhů příjmů, nesprávné nakládání s osvobozenými příjmy (např. prodejem cenných papírů či nemovitostí), nedodržení časových testů nebo chybné rozlišení mezi příjmem podnikatelským a příjmem z příležitostné činnosti. Také je důležité vždy zkontrolovat správné zařazení příjmů do § 6–10 ZDP, správně vypočítat dílčí základy a sledovat dopad slev, aby výsledná daňová povinnost odpovídala skutečné situaci poplatníka.
| TIP: Na první pohled to může znít opravdu složitě – různé typy příjmů, výdaje, odpočty, slevy i zálohy dokážou udělat z daní pořádně nepřehlednou skládačku. Právě proto se někdy vyplatí mít po boku profesionála, který se o vše postará a rozumí tomu do detailu. A přesně tyto služby poskytujeme. |
Často kladené dotazy k dani z příjmů fyzických osob
❓ Od jaké částky se platí daň z příjmů?
V ČR není stanovena minimální výše příjmu, od které se daň platí. Rozhodující je až výsledek výpočtu: základ daně po odečtení výdajů a odpočtů. Pokud je kladný, vzniká povinnost odvést daň.
❓ Jaký je vzorec pro výpočet daně z příjmu FO?
Zjednodušeně:
(Příjmy – výdaje) = dílčí základy → součet → základ daně – odpočty → daň × 15 %/23 % – slevy = výsledná daň.
❓ Jaká je daň z příjmu zaměstnance?
U zaměstnance se daň počítá z hrubé mzdy, a to jako zálohová daň, kterou odvádí zaměstnavatel. Standardní sazba je 15 % do zákonného limitu a 23 % nad limit.
❓ Musím podávat daňové přiznání, když jsem zaměstnaný?
Ne, pokud máte po celý rok jednoho zaměstnavatele a podepsané Prohlášení k dani. Pokud máte víc zaměstnavatelů, příjmy z podnikání, nájmu nebo investic, přiznání podat musíte.
❓ Jaké výdaje si může OSVČ uplatnit?
Buď skutečné výdaje (dle účetnictví nebo daňové evidence), nebo paušální výdaje 30–80 % podle druhu činnosti. Paušály výrazně zjednodušují administrativu.
❓ Kdy je výhodná paušální daň?
Hodí se pro OSVČ s jednoduchým příjmem do 2 mil. Kč, bez zaměstnanců a bez odpočtů typu hypotéka nebo manželka. U poplatníků jako náš modelový Martin se nevyplatí.
❓ Jak se určí zálohy na daň pro další rok?
Odvíjejí se od tzv. poslední známé daňové povinnosti:
- do 30 000 Kč – zálohy se neplatí
- 30 000–150 000 Kč – 2 zálohy ročně
- nad 150 000 Kč – 4 zálohy ročně
❓ Co když mám příjmy ze zahraničí?
Většinou musíte podat daňové přiznání v ČR a zohlednit mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (metoda zápočtu nebo vynětí).
❓ Jaké jsou nejčastější chyby poplatníků?
Špatně zařazené příjmy (§ 6–10 ZDP), chybné posouzení osvobozených příjmů (např. prodej cenných papírů), zapomenuté slevy, špatně použitý paušál nebo nesplněné časové testy.
Výpočet daně z příjmů fyzických osob může na první pohled působit složitě, ale pokud pochopíte jednotlivé kroky (od určení dílčích základů daně až po slevy a nezdanitelné položky) dokážete si lépe spočítat, kolik je daň ze mzdy, kolik zaplatíte jako OSVČ a jaká bude vaše celková daňová povinnost. Je důležité vědět, kdy se platí daň z příjmu, jak funguje záloha na daň z příjmů fyzických osob a kdy je možné se zálohám vyhnout. Stejně tak hraje roli i to, jaká je aktuální sazba daně z příjmu FO, protože každoročně ovlivňuje výsledný výpočet. Pokud máte složitější strukturu příjmů nebo jednoduše nechcete riskovat chyby, vždy se vyplatí svěřit daňové povinnosti odborníkům, kteří vše správně vypočítají a postarají se o kompletní zpracování za vás.
(OBRÁZKY) www.freepik.com
